“éterické důlní plošiny listopad 2017”

“éterické důlní plošiny listopad 2017”

Neandertálci používali antibiotika ….. Vědci z australské University of Adelaide prozkoumali DNA zubního plaku čtyř neandertálců. Z výsledků se jim podařilo zjistit, jakou stravu lidé jedli před tím, než zemřeli i jaké přírodní léky používali.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas se ve čtvrtek 17. 5. 2007 zúčastní mezinárodní konference „Idea charity a hodnotová orientace v zemích transformace“, která se koná pod záštitou Mons. Dr. Paula Cordese, prezidenta Papežské rady COR UNUM v Římě a Mons. Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého a předsedy České biskupské konference
Projekt „Potravinová a materiální pomoc nejchudším osobám“ vstupuje do další fáze. Distribuce prvních potravinových balíčků začala již na konci roku 2015 a setkala se s velkým zájmem charitativních organizací i samotných příjemců pomoci. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR nyní na další pomoc vyčlenilo dalších více než 65 milionů korun.
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert na twitteru napsal, že Marconovo vítězství je „vítězstvím silné sjednocené Evropy“ a vítězstvím německo-francouzského přátelství.       (Čtěte na stránkách FreeGlobe)
Stále dost tajemné rádiové záblesky samozřejmě dráždí představivost na maximum. Jejich kouzlu neodolali ani astrofyzici Manasvi Lingam a Avi Loeb, které inspiroval pozoruhodný projekt Breakthrough Starshot, financovaný miliardářem Yuri Milnerem. Cílem projektu je vyslat hejno maličkých mezihvězdných robotických nanolodí StarChip k nejbližším hvězdným soustavám. Nanolodě by měly pohánět extrémně výkonné pozemní lasery, které je urychlí až k 20 procentům rychlosti světla. A Lingam s Loebem pojali nápad, že rychlé rádiové záblesky a projekt Breakthrough Starshot mohli mít něco společného. Vlastně to není zase takový šok, Avi Loeb je šéfem výboru poradců projektu Breakthrough Starshot a vědeckým ředitelem všech programů Breakthrough Prize Foundation, takže zná nanolodě jako své boty.
Dnes a zítra se v Praze koná významná, již 12. mezinárodní sociologická konference Evropské sociologické asociace. Zúčastní se jí rekordní počet 3500 vědců a vědkyň, především z Evropy, ale i z mnoha mimoevropských zemí.
d) geologické profily jam a hlubinných vrtů a alespoň dva řezy v měřítku základních důlních map, procházejících středem ochranného pilíře ve směrech přibližně na sebe kolmých, z nichž jeden bude kolmý na směr vrstev. V řezech se zakreslují geologické údaje a pilířové přímky ochranného pilíře,
Nová past na seniory: Šmejdi se přesunuli na internet ….. Počet seniorů, kteří nakupují přes internet, se zvyšuje. Může za to i stárnutí populace, která byla zvyklá používat internet v práci. To s sebou nese ale řadu problémů. Na důchodce útočí nejen šmejdi, ale i další internetoví podvodníci.
Půjčky a vydání dluhopisů nejsou jediným problém. Bývalý management dolů je často kritizován i za nákup drahých razících strojů z Německa, které měly umožnit hlubší a efektivní dolování, přitom v konečném důsledku jen znovu zvýšily náklady na stávající těžbu.
Jak známo, sója — krmě pro české pašíky, kuřátka a kravičky — se pěstuje z velké části i v Jižní Americe na úkor původních vykácených pralesů a travnatých ploch, takzvaných cerrados. Na půdě po vyžďářených pralesích se též pase hovězí dobytek, jen v Brazílii se tak děje na 62,5 % konvertovaných lesů. Celkem na třech čtvrtinách půdy „vyčištěné“ od původních biotopů regionu Amazonie se tak dnes buď prohání dobytek, nebo se zde p
Co je vlastně důvodem tohoto procesu? Ptáci jsou velice přizpůsobiví. Naše sídla jim nabízí nové možnosti a oni se je naučili využívat. „V blízkosti lidí najdou ptáci nejen lehce dostupnou potravu, ale i nové možnosti k hnízdění. Například rorýsi vyměnili skály za budovy, kterých je v našich městech mnohonásobně více, než skal ve volné přírodě,“ vysvětluje Gabriela Dobruská, koordinátorka projektu Sídla bezpečná pro ptáky.
Boľševník ako zdroj proteínov ….. Rastlina bolševník, ktorá môže spôsobiť poleptanie a popáleniny, patrí v Európe medzi najnebezpečnejšie invázne druhy. Riaditeľ Ruského Inštitútu rastlín Vavilova, akademik Ruskej akadémie vied, profesor genetiky Viktor Dragavcev radí obyvateľom prestať s ním bojovať a začať ho využívať ako potravinu. Podľa profesora by sa mali ľudia naučiť využívať túto rastlinu bohatú na bielkoviny, pretože sa z nej dajú vytvoriť chutné pokrmy.
Rozdíl v míře zaměstnanosti žen v porovnání s muži je v Česku mnohem vyšší než průměr Evropské unie. Jednou z příčin je to, že ženy během péče o děti či další členy rodiny ztrácejí kontakt s pracovním trhem, a tak se snižuje jejich šance na úspěšný návrat. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR proto v rámci Operačního programu Zaměstnanost uvolnilo 400 milionů korun na podporu projektů, které napomohou tento rozdíl snížit. Příjem žádostí startuje ve čtvrtek 10. března.
Mezi významnými německými investory v Rusku je také Henkel, který otevřel v roce 2016 v Permu továrnu na výrobu pracích prášků a čistících prostředků. Významný kontrakt uzavřela také společnost Mercedes-Benz.        (Čtěte na stránkách FreeGlobe)
Pokud jde o význam samotné Vimaniky, její překladatel ze sanskrtu ji hodnotí následujícími slovy: “Můžeme říci, že ve 20. století bylo dosaženo dvou významných výsledků: byl přinesen měsíční kámen z vesmíru a byla vydána Vimanika šastra, pocházející z neznámé minulosti. Měsíční kámen je pouhým kamenem a nikoli shluk lesklých oblázků z Kimberley v Jižní Africe. Vimanika šastra je však klíčovým kamenem vzácných předpisů, jak stavět létající stroje, které by uvedly v úžas i Lindbergha, Rollse, Zeppelina, De Havillanda, Tupoleva i Harolda Greye z Pan American. Bude-li správně pochopena, může se stát základem vývoje nových technologií a tedy nové éry lidstva.”
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo v rámci Operačního programu Zaměstnanost (OPZ) výzvu č. 043 „Podnikové vzdělávání zaměstnanců“. Firmy i OSVČ se mohou ucházet o příspěvek od 500 tisíc až do 10 milionů korun na úhradu nákladů spojených s rozvojem lidských zdrojů. Zvýhodněni budou menší zaměstnavatelé a ti, kteří sídlí v hospodářsky problémových regionech.
Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR zjistili, že stáří viru HIV je mnohem větší, než se předpokládalo. Zatímco původní odhady byly 12 milionů let, Dr. Daniel Elleder se svými spolupracovníky ve své poslední práci popsal lentivirovou DNA, kterou způsobuje HIV, u letuch malajských, do jejichž genomu se HIV dostal už přibližně před 60 milióny lety.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *